Server Probasket.cz vyzpovídal po utkání v Novém Jičíně našeho odchovance Lukáš Bukovjana, jenž momentálně obléká dres prvoligového týmu Snakes Ostrava.
Lukáš Bukovjan: Zahrát si proti Gavlákovi bylo velkým lákadlem
O rozhovor jsme požádali mládežnického reprezentanta a guarda ostravských Snakes Lukáše Bukovjana. Ten se mimo jiné rozpovídal o tom, jak v Extralize U19 rád vyhrává v Písku, jak se těší na vendetu s Nymburkem, či jaký byl zážitek, když se seniorským výběrem Snakes hrál proti novojičínským ex-ligistům.
Lukáši, pojďme se ještě vrátit k minulému kolu 1. ligy mužů, v němž jste trochu smolně prohráli v Novém Jičíně 75-70. Jak bys zhodnotil toto utkání, v němž Snakes ztratili 21-bodové vedení?
Vzhledem k postavení v tabulce byl tento zápas velmi důležitý pro oba týmy. Případná výhra by nám výrazně pomohla. S tímto jsme také vstoupili do utkání a ujali se vedení. Myslím si, že první poločas jsme hráli velmi dobře především v obraně a domácí jsme takřka k ničemu nepustili. Třetí čtvrtina už byla z našeho pohledu horší, ale vedení jsme uhájili. Zlom přišel ve čtvrté periodě, kdy jsme volili špatné střely, hloupě ztráceli míče, v útoku jsme si vzájemně nepomohli a takový pomyslný hřebíček do rakve přišel tehdy, kdy se vyfauloval náš nejvyšší hráč Ondra Šiko, čehož okamžitě využil soupeř, který dal několik důležitých bodů z pod koše a bohužel pro nás vyhrál tento zápas. Myslím si, že jsme v závěrečné části hry odpadli fyzicky, což mohlo být způsobeno tím, že sedm hráčů týmu spolu se mnou jsme o tomto víkendu absolvovali dva těžké zápasy v Praze a v Písku v Extralize U19. Ten nedělní v Písku jsme dohráli ve dvanáct hodin a v NJ se začínalo už ve čtyři hodiny po poledni. Někteří z nás v druhé polovině zápasu, jak se lidově říká, tahali nohy za sebou. Na to se ale vymlouvat nemůžeme, protože ztratit 21-bodové vedení je tristní a stávat by se nám to nemělo.
Sám jsi byl v tomto mači se 13 body nejlepším střelcem týmu (spolu se Smolkou a Hoškem). Jaké to bylo zahrát si proti bývalým hvězdám NBL – Pelikánovi, Gavlákovi a Šoškovi v dresu Nového Jičína?
Kdyby hrál ještě Šarovič s Hájkem, bylo by to snad dokonalé (směje se). Proti Rosťovi Pelikánovi jsem měl tu možnost zahrát si v Ostravě, ale právě proto, že Jičín angažoval Šošku a Gavláka, snažil jsem se za každou cenu stihnout tento zápas a přesunout se z Písku co nejrychleji. Zahrát si proti nim bylo pro mě velkým lákadlem. Jakožto rodák z Příbora (asi 20 km od Nového Jičína – pozn. redakce) jsem s rodiči jezdíval takřka na každý „mattonkový“ zápas těchto borců a především Juraje, od kterého mám i podpis, jsem vážně obdivoval. Nikdy bych si nemyslel, že bych se s ním mohl vzájemně bránit, což se i stalo. Tohle jsem mu ale neřekl, aby si na mě až tak nevěřil (směje se).
Za Nový Jičín hraje i tvůj spoluhráč z extraligového týmu Snakes U19 Martin Rudolf. Hecovali jste se nějak speciálně v kabině před tímto soubojem mezi dospělými?
Ano, samozřejmě jsme se v kabině hecovali a to poměrně dost. Martin je mimo jiné i mým spolužákem a patří mezi moje nejlepší kamarády, takže takovýto souboj byl pro mě velmi zvláštní. Na tréninku se často bráníme, každý dobře známe silné a slabé stránky toho druhého a navíc Martin patří mezi nejlepší obránce v extralize U19, takže bylo velmi těžké se nějak výrazněji prosadit. Jinak od neděle jsem s Martinem ještě nemluvil, takže doufám, že si nás v šatně nebude dobírat moc dlouho.
Pojďme na chvilku odbočit mezi juniory. V Extralize U19 se vám daří. O víkendu jste si připsali dvě cenné výhry ve Písku a na palubovce Sokola Pražského. Zkus pro naše čtenáře v krátkosti popsat dojmy z těchto zápasů.
V prvním kole jsme oba týmy přehráli rozdílem třídy, ale u nich je to úplně jiné a my věděli, že nás čekají velmi těžká utkání. Na Sokole jsme sice nezachytili začátek utkání, ale poté jsme se dostali do rytmu a celý zápas v podstatě kontrolovali až do vítězného konce. Nicméně na výhru jsme se nadřeli víc, než jsme čekali. V Písku to bylo přesně naopak. První periodu jsme vyhráli 31:12, ale v průběhu dalších čtvrtin jsme málem náš náskok prohospodařili a můžeme být rádi, že se basketbal nehraje na pět čtvrtin. Nebo snad pětin? (směje se). Naštěstí ale domácí postavili jejich pověstnou zónovou obranu 3-2 (tzv. písecká kolíkovka), ve které obránci jen stojí a nic nedělají. Díky tomu jsme trefili dvě důležité trojky a koncovku zápasu následně pohlídali několika proměněnými trestnými hody a vyhráli dvanáctibodovým rozdílem. Hlavně výhra v Písku je pro nás obzvlášť cenná, protože vždy když sem přijedeme, setkáváme se s velmi nepřátelskou atmosférou.
V obou utkáních jsi dal 24 bodů a posunul ses s 16,9 body (41 % trojky) na zápas na pozici nejlepšího střelce Extraligy U19. Dáváš si speciální střelecké individuální tréninky, nebo ti stačí pilovat střelbu v rámci tréninku s mužstvem?
V rámci výuky na Sportovním gymnáziu Dany a Emila Zátopkových v Ostravě máme dva povinné ranní tréninky, které jsou zaměřené především na střelbu. Intenzivně střílíme zhruba hodinu a půl. Protože jsem však malého vzrůstu a svou hru mám založenou na střelbě, takže chodívám střílet navíc hlavně v rodném městě. Bydlím tři minuty od haly a taťka je trenér, takže můžu chodit střílet docela často.
Před vámi je v tabulce EX-U19 jen Nymburk s jednou porážkou. Co bude na tento tým platit 11. března v odvetě základní části, či i v play off, do nějž oba týmy nezadržitelně míří?
Naši velkou výhodu je, že hrajeme na domácí palubovce a v zádech máme naše výborné publikum, které nás žene dopředu. Nymburk je však výborný tým s širokou rotací kvalitních hráčů (vypíchl bych Marťu Koláře), takže je těžké s nimi udržet krok po celý zápas. Za druhé máme Nymburku co oplácet, prohráli jsme s nimi rozdílem 26 bodů v 11. kole letošního ročníku extraligy a navíc máme pořád v hlavách prohru z roku 2015, kdy jsme prohráli téměř vyhrané finálové utkání a přišli tak o zlaté medaile. Takže do utkání dáme všechno, poperme se o vítězství a doufám, že se náležitě pomstíme.
Zpět mezi dospělé. Jak velký je rozdíl mezi Extraligou U19 a první ligou mužů?
Hlavní rozdíl vidím v rychlosti a v silovém pojetí hry. Troufám si říct, že extraliga U19 je o něco rychlejší a převládá v ní dravost a atletičnost. V první lize je sice trošku pomalejší než v juniorech, ale hráči zde rychlost nahrazují svými zkušenostmi, chytrostí a především silou. Když jsem vkročil minulý rok do první ligy v dresu TJ Start Havířov, tak jsem si těžce zvykal na jiný způsob hry. Letos je to už lepší a řekl bych, že jsem vstřebal i více zkušeností především od hráčů, kteří prošli několika týmy NBL.
Snakes jsou momentálně v tabulce skupiny B předposlední jen vinou horšího skóre s bilancí 5-9. Do konce základní části zbývají čtyři kola – na čem musíte zapracovat, abyste mohli atakovat alespoň šesté místo?
Naše dosavadní pozice se docela dost liší od místa, kde jsme chtěli být před sezonou. Našim cílem bylo bojovat o přední příčky tabulky, což se moc nepovedlo, takže musíme bojovat o každou výhru.
Myslím si, že ze začátku soutěže jsme podávali solidní výkony, ale poslední dobou jsme v útlumu, kterému napomohlo i zranění našeho hnacího motoru Honzy Lyčky. Ten musel vynechat několik zápasů kvůli zranění stehna. Nyní je už však zpět a spolu s ním se soustředíme na zbývající čtyři zápasy základní části, které musíme vyhrát.
Věcí na čem musíme zapracovat je samozřejmě víc, ale zdůraznil bych bych asi ty dvě nejdůležitější:
- Vyvarovat se hluchých míst zápasu, ve kterých se nám nedaří skórovat. Vždycky během zápasu přijdou, důležité však je, abych jich bylo co nejméně a aby trvaly co nejkratší možnou dobu.
- Dohrávat nacvičené útoky až do konce a nezakončovat v prvních deseti sekundách útoku.
V 15. kole vás čeká derby s opavským béčkem, které má za sebou neúspěšnou bitvu o druhé místo na palubovce SK UP Olomouc. Co by na výběr kouče Valečka mohlo platit?
Tento tým je velmi nevyzpytatelný a to hlavně z toho důvodu, že nikdy nevíte, jací kluci z A týmu trenéra Petra Czudka proti vám nastoupí. Podle toho se potom odvíjí celý zápas. Minulý zápas nebyli kompletní, takže uvidíme, kdo nastoupí proti nám, ale myslím si, že všichni jako vždy (směje se). A co na ně může platit? Myslím si, že to, co na každý tým. Agresivní obrana s rychlým přechodem do útoku.
A poslední, čistě individuální dotaz. Jaký je basketbalový sen Lukáše Bukovjana, a následná cesta k němu?
Zahrát si NBL.
Díky za rozhovor a ať se daří.
Autor: Martin Černý