První rok v německém Ehingenu má za sebou talentovaný basketbalista z Kateřinic David Dostál. Talentovaný pivot, který do patnácti let rostl v basketbalovém klubu Příbor, si první sezonu v týmu Ehingen Urspring pochvaluje.
„Zastesklo se mi po kamarádech často, ale basketbal je lék skoro na všechno,“ svěřil se klubovému webu následovník příborských současného hráče Opavy Lukáše Bukovjana, kteří s basketbalem začínali také v Příboře.
Máš za sebou první sezonu v Německu. Jak sis zvykal? Byly začátky těžké, nebo jsi změnu prostředí zvládl bez obtíží?
Před odjezdem jsem byl docela nervózní, ale zároveň jsem se hodně těšil na novou sezónu a tyhle dva pocity ve mně soupeřily. Bylo to jako na houpačce. Naštěstí tu mám část rodiny, takže jsem si docela rychle zvykl.
Kde v Německu bydlíš?
Bydlím na internátu přímo ve škole. Je to soukromá škola, která spolupracuje s klubem, za který hraju, takže tam bydlí i většina mých spoluhráčů. Stravování máme samozřejmě zajištěno ve školní jídelně.
Stýskalo se ti? Po čem nejvíce a jak ses s tím vypořádal? Netáhlo tě to zpátky domů?
Samozřejmě se mi často zastesklo. Především po rodině a kamarádech. Naštěstí jezdím poměrně často domů a pokaždé si najdu čas se s nimi potkat. Navíc, basketbal je lék skoro na vše, takže jsem si v hale vždy vyčistil hlavu.
Jak jsi na tom byl s němčinou, když jsi do Německa přišel a jak jsi na to nyní?
Němčinu jsem se učil předtím dva roky na základní škole, takže základy jsem měl. I tak jsem ale ze začátku mluvil s ostatními anglicky. Momentálně jsem v takovém stavu, že se domluvím lépe německy než anglicky. Vlastně když chci mluvit anglicky, vměšují se mi tam německá slova 🙂
Jakou školu studuješ?
Minulý rok jsem chodil do jazykového kurzu, kde jsem se neučil žádný jiný předmět než němčinu. Ve škole nemám žádný problém a rozumím všemu, ale příští rok mám nastoupit do 10. třídy čili do prvního ročníku gymnázia, tak uvidím, jak mi to půjde.
Jak ses vypořádal se změnou klubu? Je basketbal v Německu v něčem odlišný? V čem především?
Změna klubu byla celkem těžká. Tréninky začaly být nejen náročnější, ale taky jich začalo přibývat. K týmovým tréninkům se přidaly individuální a taky posilování. Hra mi přijde rychlejší a obranu řešíme do detailů. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvyknul na to tempo.
Změna prostředí znamená i změnu trenéra. Jak jsi v tomto ohledu spokojený? Dá se Oliver Heptner srovnat s trenérem Miroslavem Slovákem, který tě vedl v Příboře?
Oliver Heptner je mladý trenér plný energie. Je hodně kamarádský, takže spolu vycházíme. Určitě dělá všechno proto, aby z nás byli co nejlepší hráči. S trenérem Slovákem se dá určitě srovnat svou láskou pro basketbal.
Jakou soutěž jste hráli? Jak se vám dařilo, než přišla pandemie nemoci covid-19?
Hrál jsem JBBL (Jugend Basketball Bundesliga), což je
nejvyšší soutěž pro kategorii U16. Před ukončením sezóny jsme právě vyhráli
první zápas úvodního kola play-off. Byli jsme rozehraní, takže nás hodně mrzelo,
že přišel konec. Každopádně příští rok budu hrát NBBL (Nachwuchs Basketball
Bundesliga), která je určená pro kategorii U19, takže mě čeká opět velká výzva
a moc se těším.
Jak moc současná situace ovlivnila tvůj život? Vrátil ses domů, nebo jsi zůstal v Německu?
Prakticky okamžitě, když se ohlásilo, že sezóna je ukončena, což bylo někdy v březnu, jsem odjel domů. Ještě ten týden se v Německu zavřely školy. Doma v karanténě jsem poté trénoval podle plánu, co jsme dostali a pravidelně i trénovali přes videohovor. Samozřejmě jsem se nadále snažil pokračovat v učení.
A co bylo dál?
Po dvou měsících jsem se vrátil zpátky do Německa a trénovali jsme po malých skupinkách, měli pouze individuální a atletické tréninky a cvičení mimo posilovnu.
Jakou roli jsi měl v týmu?
Byl jsem byl víceméně jediný centr v týmu, proto jsem byl stabilní člen základní pětky a patřil nejspíš i ke klíčovým hráčům. Sice jsem byl nejlepší ve střelbě i v doskakování, ale za lídra bych se nepovažoval. Lídr musí mít i hlavní slovo v šatně a já jsem chtěl hlavně dokázat vedení klubu, že jsem byl dobrá volba při výběru zahraničního hráče.
Jakou máš představu o své budoucnosti za pár let? Kde bys rád hrál?
Musím říct, že v Ehingen Urspring se mi velmi líbí přístup k
hráčům. Mým cílem je teď hlavně co nejdřív hrát za naše muže, kteří hrají druhou
Bundesligu. Mám sice být příští rok už na soupisce, ale já chci být stabilním
členem zápasového kádru. A poté by bylo super, kdyby si mě vytáhnul nějaký tým
do nejvyšší Bundesligy.
Kdo je tvůj basketbalový vzor?
Asi se nedá říct, že bych měl vzor. Spíš jen oblíbeného hráče, kterým je bývalý center Houston Rockets Hakeem Olajuwon.
Co ty a česká reprezentace? Jsi spokojený, jak se vyvíjí tvá kariéra tímto směrem? Jaké akce s reprezentací tě nyní čekají a kdy?
Reprezentace byla vždy mým největším cílem. I proto mě neuvěřitelně mrzí, že se letošní mistroství Evropy zrušilo. V létě jsme místo toho absolvovali přípravné kempy pod názvem Basketball Summer Academy, kde se připravujeme na příští léto s pro nás novým trenérským týmem.
